Pokorný Ferdinand

Svým vzděláním byl lékárníkem, ale výrazně se podílel na veřejném životě Příbora.

Byl zakladatelem a čelným činovníkem mnoha českých spolků v Příboře, např. Sokola nebo českého Sboru dobrovolných hasičů (1881). V letech 1895–1898 byl velitelem hasičského sboru.

Má velké zásluhy na zřízení železniční trati Studénka-Štramberk /1881/ a na založení vyšší zemědělské reálky /1902/. V letech 1900 - 1905 byl starostou města.

Pro sborník Moravské Kravařsko /1898/ napsal stať Dějiny města Příbora (1898). Kromě toho sestavil - na základě bádání a studia historických podkladů podrobnou monografii pro Vlastivědu moravskou a vydal ji pod názvem Příborský okres. Kniha se stala jeho hlavním dílem (1917).  Publikoval také v novinách, v krajinském tisku. Je nálezcem významné barokní památky Příborského kancionálu. Podrobný rozbor této dnes kulturní památky uveřejnil v Časopise vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci (1914). Sám se také zasloužil o záchranu mnohých uměleckých památek, obrázků na skle, přírodnin, dokumentů, starých tisků. Miloslav Baláš píše ve svém Kulturním místopisu, že jsou uloženy „v depozitu novojického Vlastivědného ústavu“ - dnes Muze Novojičínska, p.o.

Ferd. Pokorný sepsal rodinnou kroniku - pamětní knihu, v níž píše nejen o své rodině, ale také o dění ve městě! Zajímavé čtení.

Smyčcové kvarteto, F. Pokorný vpravo.

Zdroj: Muzeum Novojičínska, p.o.