Volný Tomáš Řehoř

Založil moravský místopis. Byl topografem a historikem.

Narodil se v malé chaloupce, která stávala kousek před místem, kde je dnes hostinec Mexiko.

Navštěvoval gramatikální školu, ve studiu pak pokračoval v humanitních třídách piaristického gymnázia.

Po rozhodnutí věnovat se studiu dějin a topografie Moravy odešel v r. 1811 na lyceum do Olomouce a později na teologii do Brna. V té době vstoupil do benediktinského řádu v Rajhradě.

V roce 1820 byl ustanoven profesorem filologie a dějin na filozofickém ústavu v Brně.

Začal vydávat sborník pro dějiny Moravy a Slezska.

Ve volném čase cestoval po Moravě. V r. 1826 absolvoval dlouhou cestu po Moravě a sbíral poznatky a informace.
V r. 1830 vydal 1. díl svého monumentálního díla Die Markgrafschaft Mähren. Dokončil ho šestý svazkem v r. 1842. Jeho práce byla jedinečným topografickým dílem, které podávalo zevrubný obraz moravských měst a obcí té doby.

V roce 1842 odešel do kláštera, aby se mohl nerušeně věnovat své práci na dalším topografickém díle. Vydávat je začal až po třináctiletém studiu v roce 1855 pod názvem Kirchliche Topografie von  Mähren. Tato práce měla 9 svazků!! Napsal také množství kratších topograficko- -historických článků a statí.

Za svou činnost získal četná vyznamenání, byl jmenován h. c. pražské univerzity, členem vídeňské akademie věd a čestným členem Vlasteneckého muzea král. českého v Praze.

Poslední léta života strávil v klidu kláštera v Rajhradě a psal. Nabádal žáky ke studiu dějin vlasti a nabádal je k poznávání minulosti Moravy.
Topografická díla Řehoře Wolného zůstávají dodnes základním pramenem poznání kulturního obrazu a památek Moravy v první polovině 19. století. Popsal pečlivě historii jednotlivých panství, hradů, všímal si rodů, významných velmožů, myslitelů, obyvatelstva, popsal kulturní a církevní památky daných oblastí dané doby. Popsal vše tak přesně, že z něj vycházeli i další moravští historikové.

Právem je pokládán za otce moravského místopisu.

Více: Měsíčník r. 2005/08 - srpen

http://www.fpavelka.com/2005_08.pdf

Igor Jalůvka:  Učený člen benediktinského opatství v Rajhradě, článek O díle profesora Řehoře Volného

R. 1868 byl Tomáš Řehoř Volný jmenován čestným občanem města.

Dnes má Řehoř Volný ve svém rodišti pomník. Byl to vůbec první pomník postavený v Příboře. Samozřejmě nepočítáme-li sochy svatých. Zhotovení pomníku inicioval PhMr. Ferdinand Pokorný - lékárník a historik příborský. Pomník měl být odhalen ke 100. výročí narození profesora Volného. Byl ale odhalen o rok později - 23. 9. 1894 u kostela sv. Valentina. Událost to byla slavnostní - účastnili se jí zastupitelé, hasiči a občané. Kolem pomníku byly vysázeny stromy a keře, a tak kolem kostela vznikl malý parčík. Stromy byly později (1909) vykáceny, protože narostly příliš.

Po obsazení Příbora Němci byl pomník odstraněn, ale naštěstí uchován. Po válce už nebyl pomník vrácen na původní místo. Byl postaven na břehu Lubiny u kiosku s novinami. Tam stojí - nenápadně - dodnes. Je majetkem města a kulturní památkou.

Více v knize L. Loukotky, R. Jarnota: Vzpomínky, r. 2010.