Historie

Město Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošt. Město se může pochlubit bohatou historií.

Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251 jako osada s městským právem. První písemná zmínka o městě je v listině markrabího Přemysla - pozdějšího krále Přemysla Otakara II. Z 12. prosince 1251, v níž Přemysl potvrzuje, že hrabě mimo jiné založil v Příboře farní kostel Narození Panny Marie. Příborské náměstí obdélníkového tvaru bylo od počátku proťato diagonálou prastaré "polské" obchodní cesty.
Název města v té době se uvádí jako Vriburch, (později Freiberg a česky Przybor).

Významnou kapitolou historie města je školství. Velkým přínosem v této oblasti bylo zřízení piaristického gymnázia v roce 1694. S příchodem piaristů do Příbora nastal velký rozmach školství a střední vzdělání mohli získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. Základní farní škola zde již existovala od roku 1541. Založením českého učitelského ústavu v roce 1875 se město stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy Za dobu existence do roku 1938 vyšla z ústavu řada významných pedagogů a odborníků ve školství a kultuře. Právem se Příboru říkalo moravská Litomyšl.

Město patřilo olomouckému biskupství a biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu i řadu privilegii a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel. Příbor je rodištěm a působištěm významných osobnosti, které jej proslavily. Se svou matkou zde žil a navštěvoval farní školu sv. Jan Sarkander. Na nižším gymnáziu studoval a pak jedenáct let působit jako kaplan pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Narodil se zde historik, zakladatel moravského místopisu Řehoř Wolný, filozof a národní buditel Bonifác Buzek, zakladatel psychoanalýzy, čestný občan města Příbora Dr. Sigmund Freud, akademický sochař František Juraň, spisovatel Josef Kresta a další.