Bretholz Berthold

Narodil se v domě č. 10 (dnes KB - rohový dům). Studoval filozofickou fakultu obor dějiny ve Vídni.

V r. 1897 nastoupil do zemského archivu, v r. 1899 se stal zemským archivářem a v r. 1908 ředitelem Moravského zemského archivu v Brně. Zůstal ředitelem až do r. 1925. Objevil Bočkovy padělky.  Antonín Boček (1802-1847), pracoval v knihovně a zřejmě z vlastenectví, celkové atmosféry doby, v níž žil, a ze snahy doplnit chybějící prameny zařadil do knihovny několik vlastních padělků listin, jimiž se snažil doplnit prameny tam, kde se nedochovaly, či snad nikdy neexistovaly.

Dr. Berthold Bretholz věnoval knihovně, jejímu růstu i organizaci, velikou pozornost, neboť jak správně rozpoznal – "k vysvětlení, určování, studiu a zpracování archivních sbírek je nutně třeba i řádně vybavené knihovny". Rozšířil původní zaměření knihovny o díla historická, právnická, hospodářská, filosofická a encyklopedická a tím rozšířil její původní zaměření.

B. Bretholz napsal řadu spisů. Mezi ty známější patří Geschichte Mährens (do r. 1197), Der Vertheidigungskampf der Stadt Brünn gegen die Schweden (1895) a další.

Napsal také Geschichte Böhmens und Mährens - Dějiny Čechů a Moravanů (1921), kde nadřazoval německou kulturu nad českou. „Snažil se zvrátit historickou pravdu o kolonizaci u nás ve 13. stol. a pokoušel se prokázat, že Němci v Čechách a na Moravě byli potomci někdejšího germánského obyvatelstva Markomanů. Jeho fanatickou teorii odmítli i němečtí historikové. Bretholzovy nesprávné vývody byly později hrubým způsobem zneužity nacisty, kteří pod jejich vlivem začali prohlašovat Čechy a Moravu za tzv. „německý“ prostor. Autor falešné teorie sám jako osoba židovského původu trpce později zakusil následky svého bludu, když nacistický pangermanismus se začal šířit i mezi německým obyvatelstvem na Moravě a životně ohrozil příslušníky zdejšího židovstva,“ píše Miloslav Baláš ve svém Kulturním místopisu.