Turistické informační centrum Příbor
Jičínská 54
742 58 Příbor
Česká republika (CZ)
*24. 7. 1924 Příbor †30. 5. 1979 Příbor
fyzik, matematik, VŠ učitel
Pracoval jako vysokoškolský profesor, jako děkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě (dnes VŠB - TU Ostrava). Později se stal prorektorem této školy. „Podstatným způsobem se podílel na rozvoji svého oboru – fyziky a její aplikaci při řešení problematiky hornické činnosti. Vědecko-výzkumné práce M. Bajera měly zásadní význam v oblasti hornictví a umožnily řešit závažné technické a bezpečnostní otázky provozu hlubinných dolů. Rovněž jeho působení v akademických funkcích významně přispělo k řešení závažné problematiky související s činností vysoké školy, zaváděním a rozvíjením nových studijních oborů,“ píše Petr Kašing, vedoucí archivu VŠB-TUO ve svém článku ve Vlastivědném sborníku Novojičínska, sv. 64/2014
Miroslav Bajer začal v r. 1935 studovat gymnázium v Příboře, dokončil ho - po přestávce vynucené válkou - v r. 1946. Týž rok zahájil studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. „Ještě před ukončením studia byl v březnu 1950 přijat jako asistent do Fyzikálního ústavu Vysoké školy technické dr. Edvarda Beneše v Brně.“ Už jako student a poté asistent prokazoval své mimořádné vědecké nadání při práci na dizertační práci o Hallově jevu tenkých kovových vrstev.
Brzy po studiu začal pracovat na VŠB v Ostravě v ústavu fyziky, který byl součástí katedry matematiky, fyziky a důlního měřictví organizačně začleněné do Hornické fakulty (od roku 1959 Hornicko-geologické). Dojížděl do práce z Příbora. Jako vědec se zabýval bezpečností hornické práce - výbušností plynů ve směsích se vzduchem. Později se zaměřil na klimatizaci dolů. Výsledkem několikaleté výzkumné práce v této oblasti byla mimo jiné kniha Termodynamika důlního větrání.
Kromě výzkumné práce se věnoval vyučování. Byl oceňován jako mimořádně schopný pedagog, který si své přednášky pečlivě připravoval a zpracovával osobitým způsobem. Věnoval se nejen vysokoškolákům, ale i středoškolákům. Zasloužil se o vznik Fyzikální olympiády v Severomoravském kraji. Od prvního kola této olympiády v roce 1959 pracoval jako člen krajského výboru a od školního roku 1967/1968 byl jmenován jeho předsedou. Olympiáda přesáhla hranice kraje. Za dlouhodobou aktivní činnost v Jednotě českých matematiků a fyziků byl v r. 1982 oceněn in memoriam udělením čestného členství.
Ve svých pětačtyřiceti letech se stal M. Bajer uznávanou osobností. Měl za sebou výraznou pedagogickou a vědeckou činnost, která představovala více než třicet odborných pojednání, dvě knižní publikace a pět skript. Svými publikacemi poskytl báňským technikům cennou literaturu snadno aplikovatelnou a použitelnou pro řešení problémů spojených se zneškodňováním výbuchů v dolech, zdoláváním jejich účinků a prevencí. Výsledky vědecko-výzkumné práce v oblasti hořlavých plynů byly uplatněny nejen v hornictví, ale také všude tam, kde se tvořily výbušné směsi, např. v chemickém průmyslu, hutnictví, v železárnách apod.
Miroslav Bajer zemřel v nedožitých 55 letech.
Zdroj fotografií: Rodinný archiv
