Turistické informační centrum Příbor
Jičínská 54
742 58 Příbor
Česká republika (CZ)
*15. 3. 1902 Příbor
†3. 12. 1964 Praha
právník, politik, poslanec, v mládí básník - dadaista
Miloslav Baláš řadí J. Beráka k příborským rodákům. Doslova to tak píše ve své knize Kulturní místopis. Wikipedie ale uvádí místo narození Kroměříž. Ovšem otec J. Beráka byl v Příboře ředitelem státního učitelského ústavu. Jan Beráka proto zatím řadíme do této první kapitoly.
J. Berák studoval na příborském gymnáziu. Z toho vycházeli studenti současné školy a připravili o Jaromíru Berákovi divadelní hru Jaromír Berák, první český dadaista z příborského gymplu, která volně zpracovává jeho životní osudy coby abiturienta Masarykova gymnázia v Příboře, který v mládí založil první českou dadaistickou skupinu (později se obrátil ke katolicismu). Divadelní hru uvedl studentský soubor žáků Masarykova gymnázia Žluté S.A.K.O., vedený Mgr. Zdeňkou Bizoňovou a Mgr. Magdalenou Divišovou
Berák se počátkem 20. let 20. století skutečně pokoušel o básnickou tvorbu. Založil Českou obec dadaistickou.
Přátelil se s Jiřím Wolkerem. Ten mu věnoval báseň Vězeň, kterou zařadil do své básnické sbírky Host do domu. A proč vězeň? Wolker navštěvoval J. Beráka ve věznici v době, kdy byl zatčen - tj. r. 1921.
Vojtěch Malínek ve své disertační práci Kapitán generace? Zdeněk Kalista a nejmladší česká literatura v letech 1919–1924 píše: „Jaromír Berák byl 10. ledna doma v Příboře zatčen, obžalován z velezrady a eskortován na Pankrác...“ a pokračuje, „Příčinou zatčení se údajně stal Berákův dopis čelnému českému komunistickému radikálovi A. Munovi nalezený v Kladně, v němž prý Berák nabízel tajné zprostředkování kontaktů s bavorskou komunistickou stranou, na niž získal vazby v létě 1920 během společné cesty s A. Černíkem po Šumavě a Bavorsku.“ Berák byl ale brzy propuštěn a zproštěn obžaloby.
O zatčení syna se dozvěděl otec a napsal jeho příteli Kalistovi: „Všude se zde mluví, že Jaroš jest ve spojení s nezdařeným komunistickým pučem, ve spojení s bandou bolševických lupičů, žhářů a ničitelů naší těžce osvobozené vlasti! Jak takové řeči na mne bolně působí, můžete si sám asi pomysliti. Byl jsem vám v době války pro své české smyšlení dosti očerněn a pronásledován – a můj syn by měl býti bolševikem?“
Po propuštění z vězení se Berák na čas vrátil do Příbora.
Ve 30. letech se vypracoval na jednoho z našich předních národohospodářských odborníků. K roku 1954 se profesně uvádí jako docent vysoké školy ekonomické.
Nakonec jako poslanec Československé strany lidové zastával vysoké pozice v politickém establishmentu Československa 50. a 60. let.
Zdroj: Miloslav Baláš, Kulturní místopis, 1967
Vojtěch Malínek: Kapitán generace? Zdeněk Kalista a nejmladší česká literatura v letech 1919–1924, disertační práce 2014, UK Filosofická fakulta