Karlseder Bedřich

Narodil se v rodině významného příborského architekta, stavitele Kašpara Karlsedera.

Po studiích na příborském gymnáziu odešel do Vídně, kde absolvoval studium vojenského stavitelství. V letech 1883–1892 byl vojenským stavitelem u pěších útvarů rakouské armády v Trebinji, Sarajevu, Budapešti, Přemyšlu, Lvově a Krakově. Během své vojenské kariéry dosáhl nejvyššího stupně poddůstojnické hodnosti - feldvébl (šikovatel).

Po návratu do Příbora v roce 1892 pracoval jako koncesovaný zednický a tesařský mistr ve stavební firmě Kašpara Karlsedera. V roce 1895 se stal oficiálním městským stavitelem v Příboře.

Oženil se 22. 1. 1895 s Annou Peřinovou, se kterou měl dvě děti Bedřicha a Annu.

Byl technickým znalcem, městským radním a náměstkem starosty města Příbora.

Na přelomu 19. a 20. století patřil mezi nejvýznamnější představitele secesní architektury na Novojičínsku.

Ve své tvorbě uplatňoval spíše tradiční formu, která vycházela z historizujícího tvarosloví. Jeho architektura však nesla i regionální rysy. Nejvíce je jeho rukopis patrný na secesních objektech v Příboře, Kopřivnici, Rybí, Mošnově, Mniší, Skotnici, Vlčovicích, Fryčovicích, Ženklavě, Sedlnicích, Petřvaldě, Větřkovicích, Závišicích atd.

Spolupracoval se sochaři Františkem Úprkou, Václavem Novákem, Janem Veselým a malířem Antonínem Svobodou.

Od počátku své tvůrčí činnosti se účastnil architektonických a urbanistických soutěží. Je autorem mnoha významných staveb v Moravskoslezském kraji, z nichž některé jsou kulturními památkami.

Navrhl a realizoval více než sto padesát objektů. Postavil Masarykovo gymnázium v Příboře, Českou měšťanskou školu v Kopřivnici a Katolický dům v Příboře. Provedl opravy hradu ve Štramberku, přístavby zámku v Nové Horce a přestavbu pivovaru v Příboře. Je autorem projektů českých měšťanských škol v Opavě a v Kopřivnici. Dále postavil např. továrnu na pletené zboží v Příboře, farní budovu a obecní dům ve Větřkovicích.

Postavil nebo přestavěl mnoho objektů, které jsou součástí Městské památkové rezervace Příbor. Svou architektonickou tvorbou významně ovlivnil vzhled města Příbora a okolních obcí.

V r. 1903 mu bylo za zásluhy o obec uděleno čestné občanství ve Skotnici.

V roce 1911 byl oceněn státní stříbrnou medailí Krajinské výstavy severovýchodní Moravy v Příboře.

Zemřel po dlouhé těžké nemoci 7. června 1913. Je pochován na starém hřbitově v Příboře.

Gymnázium 1903-1904, Zdroj: Archiv města Příbora