Turistické informační centrum Příbor
Jičínská 54
742 58 Příbor
Česká republika (CZ)
*25. 11. 1870 Příbor
†7. 9. 1939 Ostrava
sochař
Oba rodiče F. Juraně pocházeli z Příbora. Po absolvování obecné školy . Středoškolská studia absolvoval ve Valašském Meziříčí - chodil do „C.k. odborné školy pro umělecký průmysl ve dřevě“.
Studia ukončil 31. 7. 1888. Nebylo mu ještě ani 18 let a už se rozhodl odjet po studiích nikoli domů - do dílny svého otce, ale do Vídně. Začal pracovat v dílnách dvorního sochaře Johanna F. Müllera. Podílel na práci týkající se skulpturální výzdoby muzeí ve Vídni. V r. 1897nastoupil do keramických závodů v maďarském Pětikostelí jako modelér. V r. 1905 se vrátil na Moravu a vystřídal několik zaměstnání - pracoval v Kopřivnici, v Blansku - v keramických závodech, na čas se vrátil do Pětikostelí, zamířil zpět do Příbora, až se nakonec rozhodl na přelomu roků 1912/1913 odcestovat i se svou ženou Emmou do USA. Stal se správcem a vedoucím umělcem ve Philadelphii ve Whitmanových uměleckých ateliérech. V ateliérech bylo tehdy zaměstnáno 80 sochařů.
Velmi silně tady prožíval vznik Československého státu. Sám byl nejdříve členem, pak tajemníkem Československého národního sdružení. Z této pozice se účastnil slavnostního aktu rozhoupání zvonu svobody ve Philadephii 26. října 1918.
V roce 1920 ho pravděpodobně touha po životě v novém svobodném státě přivedla zpět do rodného města. Zda ho v té době plně pohltila společenská angažovanost, nelze s jistotou říct. I když víme, že patřil k zakládajícím a aktivním členům KSČ ve městě. V r. 1926 - umřela mu žena - se vzdal veřejného politického života. O to pilněji se ale věnoval své sochařské práci. Všechna jeho díla byla reprezentační a stála na vysokých podstavcích. Z materiálů používal pískovec a mramor. Jeho díla nalézáme v Příboře i v okolí. V Petřvaldíku stojí památník umučeným, Ve Staré Bělé - pomník obětem 1. sv. války. V Polance nad Odrou pečují o bustu T. G. Masaryka z r. 1935. Ve Štramberku - mramorový pomník znázorňuje ženu držící raněného vojáka. V Libhošti - tentokrát Juraň zvolil opět jiný motiv - mladého vojáka osamoceného a umírajícího bez kamarádů, rodiny.
V Příboře jsou dva pomníky - jeden v části Klokočov a druhý v centru města. V Klokočově jsou na pomníku uvedena jména padlých a kupodivu - nikde žádná postava, dominantou je velký lev s bohatou hřívou. Pomník svobody a padlých vojínů byl podle městské kroniky odhalen 28. 10. už roku 1921. A tak se mu říkávalo pomník 28. října.
Druhý pomník padlým - v centru města byl odhalen v r. 1928 v blízkosti sokolovny a Katolického domu. Juráň opět zvolil téma dvou vojáků ve francouzských uniformách, ale zase v trochu jiné situaci. Dnes pomník stojí v parčíku ZŠ Jičínské.
Též jsou známy jeho pamětní desky. Ta nejznámější patří S. Freudovi. Sám Juraň se setkal se zakladatelem psychoanalýzy ve Vídni v r. 1931 na své zdravotní dovolené. Během ní si vytvořil studii pro portrétní reliéf. Týž rok vytvořil bronzovou desku, která byla na Freudově rodném domě slavnostně za značné účasti obyvatelstva odhalena 25. 10. 1931. Po okupaci Příbora byla stržena a už se nikdy nenašla. V rodném domku je ale dodnes uschována sádrová studie.
Krásné jsou I Juraňovy náhrobky na hřbitovech...
O F. Juraňovi napsala knihu Oživil kámen, kovu dal řeč Mgr. Irena Kopecká. V r. 2014 za ni dostala Cenu Petra Jilemnického.
Zdroj: Archiv města Příbora, soukromý archiv M. Bergerové