Turistické informační centrum Příbor
Jičínská 54
742 58 Příbor
Česká republika (CZ)
*21. 7. 1867 Příbor
†19. 7. 1959 Olomouc
lékař, paleontolog, geolog, polyhistor
Zdroj: Muzeum Novojičínska, p.o.
Narodil se v domě č. 33 na příborském náměstí - dnes dům města s byty a Klubem seniorů.
M. Remeš začal studovat gymnázium v Příboře. Na vyšším gymnáziu pokračoval v Litomyšli. Poté vystudoval medicínu ve Vídni a začal léčit v Olomouci (1901).
Během studií v Litomyšli se projevil jeho zájem o paleontologii. Jak to bylo, napsal v roce 1953 v práci Moje paleontologická sbírka, je to sedm hustě popsaných stran. Popisuje, jak vznikla jeho sbírka a jak se dostal k paleontologii. Původně sbírka patřila jeho otci - první kousky dostal v r. 1872–1873. Přivezli mu je synové z Litomyšle. Trávili tam u dědečka prázdniny. Sám Mořic Remeš se sběrem zkamenělin začal zabývat v Litomyšli v době studií na gymnáziu. Otec ho nabádal, že paleontologii čeká velký rozkvět.
První článek na toto téma mu vyšel v r. 1895 - Příspěvky ku poznání korýšů vrstev štramberských. Okolí Příbora (Štramberk) bylo pro něj velkým zdrojem pro zkoumání zkamenělin i flóry a fauny.
Až do r. 1920 Mořic Remeš hodně cestoval - Berlín, Hamburk, Bari, Athény, Alžírsko....Baška. Teprve v r. 1920 se usadil a stal se šéflékařem železničních lékařů. Dostal plat, který mu umožnil omezit lékařskou praxi. Měl tak více času věnovat se vědecké a publikační činnosti.
Vydal (1933) učebnici Zdravověda pro učitelské ústavy a v r. 1936 vydal s Josefem Augustou první učebnici paleontologie - Úvod do všeobecné paleontologie.
Období 2. sv. války strávil už jako důchodce na odpočinku převážně v univerzitní knihovně v Olomouci.
V r. 1940 uveřejnil práci Z dějin přírodovědy na Moravě a ve Slezsku, definitivně ji dopsal v r. 1946.
1945 - se stal zakládajícím členem České astronomické společnosti
1947 - získal čestný doktorát přírodních věd na Karlově univerzitě
1952 umřela ve věku 73 let jeho žena Marie, zhoršil se i zdravotní stav Mořice Remeše. Děti žádné v té době už neměl. Chlapec zemřel v r. 1899 v necelých 2 letech a dcera Marie tragicky umřela ve 33 letech (1900–1933).
V r. 1956 dokončil studii Z dějin očního lékařství na Moravě a Slezsku.
Jeho celoživotní práce zahrnuje na 550 článků, studií, děl- mnohé vyšly, jiné jsou uchovány ve strojopise.
Ve strojopise jsou uchovány také Obrázky z dávných dob, věnoval je svému rodnému městu. Jezdil do svého rodného města po celý svůj život. V knize zaznamenal život v Příboře na přelomu 18. a 19. století. Ke knize je přiložen slovníček slov příborského dialektu. Minulost Příbora studoval a v archivech našel pár zajímavostí.
Zemřel v r. 1959. Pohřbu se účastnil Josef Kresta . Dojmy z pohřbu popsal v krátkém povídání. „Hluboké zklamání mi podává ruku: tisíce lidí, které jsem očekával, nepřišli. Ani vysoký klér. Jen dva ministranti a jeden kněz v černém pluvialu. Vítá se před kaplí se známými, předně s třemi kněžími v civilu, asi přáteli pana doktora. Biskupa nevidím...“
Pohřbu se účastnili předseda MNV Frýdl a tajemník MNV Váňa. „Opravdu jsou to oni. Vycházím jim vstříc a vítám se s nimi. Věnec rodného města je položen v kapli přes katafalk.“.
Většinu své vědecké a sběratelské sbírky daroval Vědecké knihovně v Olomouci. Svou sbírku zkamenělin daroval Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze.
O díle, životě a vzpomínkách více ve Vlastivědném sborníku 2009, článek Bronislava Novosada: Mauric Remeš, příběh muže, který povznesl moravskou paleontologii.
Zdroj: archiv města Příbora, r. 1958, M. Remeš třetí zprava, jeho poslední návštěva Příbora