Turistické informační centrum Příbor
Jičínská 54
742 58 Příbor
Česká republika (CZ)
Pochází ve zdivu pravděpodobně ze 14. století. Jedná se o orientovanou pozdně gotickou trojlodní stavbu s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, který vznikl kolem roku 1400 (podobně i štít jižní lodi), s představěnou hranolovou věží před západním průčelím a s bočními kaplemi ze 17. století na půdorysu trojlistu.
Značně členitá stavba kostela je doplněna dalšími menšími přístavbami - sakristie, kaple sv. Urbana, Getsemanské zahrady aj. Věž kostela je zastřešena cibulovou bání s otevřenou lucernou, sedlová střecha presbytáře nese sanktusní vížku. Boční kaple jsou kryty helmicemi a prosvětleny polygonálními lucernami. Ve 4. patře na jižní, západní a severní straně věže je umístěn kulatý ciferník hodin z 18. století. V závěru 16. století vznikla renesanční nadstavba posledních dvou pater věže. Fasády objektu jsou hladké, členěné pouze soklem a korunní římsou.
Interiér kostela je doplněn řadou hodnotných architektonických detailů a doplňků (renesanční portály v presbytáři, kuželková poprseň oratoří, renesanční mříž před kaplí sv. Urbana, figurální náhrobek, kamenné erby olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pražského arcibiskupa Martina Medka. Také rokokový mobiliář má mimořádnou hodnotu (lavice, oltáře, kazatelna, chórové lavice...)
Na výstavbě tohoto kostela se podíleli italští stavitelé a umělci, kteří se v té době (2.pol. 16.stol.) usídlili v Příboře nebo jeho blízkém okolí. K dílčím úpravám kostela došlo v polovině 19. století (1852-1854).
Pochází ve zdivu pravděpodobně ze 14. století. Jedná se o orientovanou pozdně gotickou trojlodní stavbu s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, který vznikl kolem roku 1400 (podobně i štít jižní lodi), s představěnou hranolovou věží před západním průčelím a s bočními kaplemi ze 17. století na půdorysu trojlistu.
Značně členitá stavba kostela je doplněna dalšími menšími přístavbami - sakristie, kaple sv. Urbana, Getsemanské zahrady aj. Věž kostela je zastřešena cibulovou bání s otevřenou lucernou, sedlová střecha presbytáře nese sanktusní vížku. Boční kaple jsou kryty helmicemi a prosvětleny polygonálními lucernami. Ve 4. patře na jižní, západní a severní straně věže je umístěn kulatý ciferník hodin z 18. století. V závěru 16. století vznikla renesanční nadstavba posledních dvou pater věže. Fasády objektu jsou hladké, členěné pouze soklem a korunní římsou.
Interiér kostela je doplněn řadou hodnotných architektonických detailů a doplňků (renesanční portály v presbytáři, kuželková poprseň oratoří, renesanční mříž před kaplí sv. Urbana, figurální náhrobek, kamenné erby olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a pražského arcibiskupa Martina Medka. Také rokokový mobiliář má mimořádnou hodnotu (lavice, oltáře, kazatelna, chórové lavice...)
Na výstavbě tohoto kostela se podíleli italští stavitelé a umělci, kteří se v té době (2.pol. 16.stol.) usídlili v Příboře nebo jeho blízkém okolí. K dílčím úpravám kostela došlo v polovině 19. století (1852-1854).
