Strakoš Milan

Dlouholetý bývalý starosta města Příbora. Působil v čele města Příbora bez jednoho měsíce 25 let. Tímto počtem let předstihl v historii města do té doby nejdéle působícího starostu Františka Peřinu (2. pol. 19. století, první český starosta).

Milan Strakoš se narodil 14. 9. 1950 v Ostravě jako prostřední ze tří dětí manželů Jana a Drahomíry Strakošových. Celé dětství - od narození - prožil v Příboře. Po základní škole vystudoval SPŠ strojní v Kopřivnici. Poté pokračoval ve studiu na Vysokém učení technickém v Brně na Fakultě strojní, obor technologické projekty. Končil státními zkouškami v roce 1974, ale vzdělával se dál. V roce 1984 byl společně s dalšími několika spolužáky prvním absolventem postgraduálního studia tehdy nového oboru - robotizace výrobních systémů.

Do svého prvního zaměstnání nastoupil do Hutního projektu Frýdek Místek. Pracoval zde jako projektant, záhy jako vedoucí projektu a pak hlavní inženýr. V Hutním projektu se ing. Milan Strakoš podílel na zpracování projektové dokumentace velkých výrobních hal. Během let 1974–1989 se stal autorem a spoluautorem 15 zlepšovacích návrhů v rámci projekční činnosti, z toho tří patentů v oblasti manipulace s rozměrným materiálem.

I v té době - vlastně už od svého útlého dětství  - se věnoval sportu. Miloval kopanou - hrál ji do odchodu na vysokou školu. Jeho vášní ale byl stolní tenis. Chodil do Sokola a později v tělovýchovné jednotě. Hrál za Příbor na úrovni divizních přeborů České republiky. 5x získal titul přeborník okresu Nový Jičín. A až do roku 1990 byl trenérem tenistů.  S tréninkovou činností musel skončit ve chvíli, kdy byl zvolen starostou Příbora.

Stalo se tak po podzimních komunálních volbách v roce 1990. To už ale Milan Strakoš v čele města stál. Do funkce tehdy ještě předsedy městského národního výboru byl jmenován tehdejší radou města 14. prosince 1989. V lednu byl do této funkce potvrzen a město jako předseda národního výboru vedl do prvních komunálních voleb, kdy byl zvolen prvním starostou v novodobé historii. (do té doby jme měli předsedy)

Na dobu plnou euforie a dobré nálady v prvních dvou volebních obdobích po prvních komunálních volbách v r. 1990 vzpomínal vždycky velmi rád. Vzpomínal rád na lidi, kteří s ním v té době spolupracovali na radnici, na členy všech organizací, na jejich nadšení, elán, pracovitost. V čele města setrval 6 volebních období. Každé z nich bylo - podle jeho slov -  o něco obtížnější a náročnější. Euforie mizela a tvrdé práce přibývalo. Město se stalo v roce 1989 městskou památkovou rezervací, bylo třeba začít s opravami domů, s opravami kostelů, s opravou  kláštera - největší budovy památkové rezervace. Brzy se dokončilo koupaliště a podařilo se rozjet jeho provoz. V Příboře scházela hala pro sportovce, postavila se v roce 1991. (O pár let později i zásluhou pana starosty byla vystavěna hala u Masarykova gymnázia.) Dokončily se domy s pečovatelskou službou, v roce 2000 se rekonstruovalo náměstí, byl zprovozněn obchvat Příbora. Na to všechno byl Milan Strakoš hrdý. Měl také velkou radost z probíhající opravy klášterní zahrady i opravy Kulturního domu. A co zvlášť ho těšilo? Za pouhých 5 měsíců se v roce 2006 podařilo opravit rodný dům Sigmunda Freuda. Říkal, že jednou to Příboráci ocení.   

Sám byl členem Společnosti Sigmunda Freuda, předsedou nadačního fondu Rodný dům Sigmunda Freuda.

Z akcí v Příboře si cenil nejvíce oslav 150. výročí narození Sigmunda Freuda se slavnostním otevřením právě rodného domu slavného psychoanalytika a s návštěvou prezidenta republiky a nejbližší Freudovy rodiny v čele s jeho pravnučkou paní Jane MacAdam Freud.

Další akcí, které si považoval, bylo v r. 2010 Národní zahájení Dnů evropského kulturního dědictví s návštěvou ministra kultury, starostů z celé republiky a zástupců Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Právě v tomto Sdružení měl Příbor významné postavení, byl členem předsednictva a právě toto Sdružení ocenilo Příbor jako finalistu soutěže Historické město roku 2012.  Příbor se ale neztratil díky Milanu Strakošovi ani v dalším sdružení - ve Svazu měst a obcí České republiky. 

Nejen spolupráce měst a obcí v rámci republiky, ale také spolupráce s německým Rehlingen - Siersburgem a o mnoho let později s polským Przedborzem patřily ke starostování Milana Strakoše. Představitelé obou družebních měst se účastnili významných událostí v Příboře, hudebních festivalů i oslav.

Na zdar mnoha akcí v Příboře měla vliv i podpora velkých a menších společností v Příboře a v nejbližším okolí, s těmi všemi vždy jednal pan starosta a jednal úspěšně. Bez finančních darů firem městu by se neobešla žádná z velkých akcí města. 

Za svůj život získal Milan Strakoš ocenění: v r. 1998 - po povodních - Čestní uznání předsedy vlády, v r. 2004 Čestnou medaili Ministra vnitra a Čestnou medaili Vojenského sdružení rehabilitovaných. Obdržel i ocenění Svazu letců ČR Za zásluhy.

Jako starosta Milan Strakoš pracoval do 6. 11. 2014. Poté působil jako člen zastupitelstva, předseda kontrolního výboru, člen výboru Tělovýchovné jednoty. Byl léta aktivním členem Místního sdružení ODS.

Koníčky: sport (stolní tenis), historie rodného města. Sbíral vše, co s ní souviselo, pohlednice, dokumenty a hlavně stále častěji a víc a téměř všude fotografoval. Poprvé fotografoval ještě na základní škole ve fotokroužku s panem učitelem Loukotkou. Nejraději fotil Příbor - momentky z akcí, ale i budovy, zákoutí, uličky pod kostelem. Tato nově objevená záliba souvisela s jeho plánem napsat a vydat knihu o Příboře - o právě uplynulém čtvrtstoletí.

S hlavou plnou plánů a nových nápadů, jak zviditelnit město Příbor, jak ho dál rozvíjet - třeba vedením malých stolních tenistů a jejich postupem do vyšší soutěže, založením takzvané letopisecké skupiny přátel historie Příbora, vydáním oné publikace o městě, zřízením malého příborského archivu atd.... náhle 26. února 2015 v nedožitých 65. narozeninách zemřel.

Byl ženatý, měl dvě děti - dceru a syna a dvě vnoučata.